Představujeme: kouč Tom „PistolaTime“ Banel

Představujeme: kouč Tom „PistolaTime“ Banel

Publikováno
15/2/2020

Jmenuji se Tom „PistolaTime“ Banel, je mi 24 let a jsem francouzský Kanaďan narozený ve Francii.

Počítačové hry hraji kompetitivně už od raného mládí. Začínal jsem na konzolích s Halo a Call of Duty, než jsem objevil kouzlo FPS her na počítači. Naplno jsem se esportovým disciplínám začal věnovat na vysoké škole.

Můj první zaznamenání hodný úspěch v esportu jsem dosáhl v Rainbow 6, když jsem se s mým týmem dostal do nejvyšší PRO League. Poté jsem přešel komplet na PUBG, kterému se plně věnuji posledního 2,5 roku.

Během té doby jsem hrál proti těm nejlepším hráčům v Americe i Evropě. V posledním roce jsem byl členem týmů eUnited a WildCard Gaming v NPL (National PUBG League) v Severní Americe.

Občas jsi nahoře, občas dole. I díky swingům v NPL jsem získal nepřeberné množství zkušeností ať už v rámci samotné hry nebo také v přístupu k tréninku a analýze jednotlivých zápasů a to nejen v PUBG, ale i celkově ve světě esportu.

Brzy jsem začal přemýšlet o tom stát se trenérem. Cítil jsem, že dokážu předat své vědomosti dál a dostat ze správného týmu maximum. Od konce PRO League v PUBG jsem tak hledal potenciální kvartet, který by stál o mé služby a který bych mohl vést.

Měl jsem několik zajímavých nabídek, ale jakmile jsem uviděl Doubleův stream, bylo jasno. Jeho styl mě ohromil. Věděl jsem, že Entropiq je jeden z týmů, který hledá kouče, zkontaktoval jsem právě Doublea a brzy to skončilo schůzkou s ostatními hráči.

Zhlédnul jsem několik jejich her. Na první pohled mě zaujala jejich agresivita. Nebáli se tlačit na ostatní týmy a byli v každé hře velmi aktivní, což jsou v PUBG dva velmi důležité prvky.

Poprvé, když jsme spolu ještě nezávazně pracovali, imponovala mi jejich obrovská motivace a velká pozitivní energie v celém týmu. Hned jsem věděl, že Entropiq je tým, který bych rád koučoval a posouval dál v jejich cestě na vrchol.

Přestože v posledním roce skončili poslední ve finále PEL Contenders, nemyslím si, že by byli horší než ostatní. Způsob jakým nyní hrají je postaven na systému všechno nebo nic, což plně respektuji, ale bohužel to může občas vyústit v konečný špatný výsledek.

Potřebují zapracovat na lepší komunikaci a týmové práci, stejně tak na lepších rozhodnutích pokud jde o o výběr agresivní či pasivní akce. I to je důvod, proč přicházím.

Jsem zastánce pozitivního myšlení, jako základu pro růst týmu. Nebýt sobecký, pracovat jeden pro druhého. Mým cílem není udělat z nich lepší hráče individuálně, ale posunout je jako tým.

Myslím, že letos překvapí ostatní týmy nejen svou agresivitou a výbušností, ale překvapí i sebe sami tím, čeho jsou schopni dosáhnout, když pracují dohromady jeden pro druhého.

Můžou být nejlepší v Evropě? Na světě? Možná, ale orientace na výsledek pro mě není nejdůležitějším měřítkem, pokud hráči odvedou svou práci tak, jak nejlépe dovedou. A tím nejlépe myslím, že v každém zápase odevzdáte týmové maximum. Pokud to udělají, velké výsledky brzy přijdou.

Více z našeho světa